Co bych Říčanům přál

Říčanům bych přál, aby v ulicích města přibyly sítě: vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení asfalt apod. Dále, aby byl v ulicích finální zpevněný povrch a chodníky, a aby ulice i chodníky měly přiměřenou šířku. Znám řadu malých vesnic, zapadlých koutů naší republiky, kde tyto samozřejmosti mají. Přestože Říčany jsou „Nejlepším městem pro život“, v řadě ulic včetně té, ve které bydlím, není vodovod, zpevněný povrch vozovky, ani chodníky. V létě se v těchto ulicích práší, po dešti jsou v ulicích kaluže a bláto. V ulicích jsou díry a některé úseky ulic jsou sjízdné velmi obtížně a jsou rizikové pro chodce i řidiče. Vozovky řady ulic jsou příliš úzké na to, aby byly bezpečné, chybějí v nich chodníky. Obyvatelé těchto ulic a chodci neustále dýchají prach, mají zaprášené nebo zablácené boty i oblečení, špínu si nosí na botáách do domů a vozí ji do garáží na autech. Takových ulic je v našem městě řada. 

Město má v tomto ohledu vůči svým obyvatelům velký dluh. Tuto základní infrastrukturu, bezpečné a důstojné životní podmínky považuji v dnešní době za naprostou samozřejmost. Stávající stav řady ulic je nedůstojný a výrazně snižuje kvalitu a komfort života našich obyvatel. Byl bych rád, kdyby se dořešení infrastruktury, ulic a chodníků stalo prioritou našeho města nejméně v příštích třech volebních obdobích. Vím, že investice do dořešení infrastruktur a komunikací bude obrovská a vyřešení je často podmíněno vyřešením vlastnických vztahů. Ani jeden z těchto důvodů však nesmí znamenat, že město na tento velký dluh bude rezignovat! Město by mělo k tomuto upnout velkou část svých sil a prostředků. 

Přál bych si prostě upravené město, ve kterém bude ubývat ulic, na které se rodiče nebojí pustit svoje děti, protože jsou na nich chodníky a dobudovaná infrastruktura. Děti budou moci jezdit na kole po ulicích bez obav, že je srazí auto a chodit po chodnících, které dnes neexistují. Držme si palce, snad se nám to v budoucnu podaří.

Tomáš Vítek,
autor kandiduje v komunálních

volbách ve městě Říčany