Dobrá rada nad zlato

Názor Josef Kubec

Veřejná doprava byla tématem článku místostarosty Michaličky v únorovém Kurýru. Mne zaujala zvláště závěrečná pasáž o parkování u nádraží, v níž autor poukazuje na marnou snahu města získat vhodné pozemky k rozšíření parkovacích stání. Není divu, neboť v případě adaptace přilehlého areálu by stávajícím uživatelům nenávratně zmizely nebo byly zmenšeny manipulační prostory, potřebné pro řádný a odpovídající pracovní provoz. Co se týká uvažovaného parkovacího domu na pozemku před Lihovarem, pak zcela chápu neochotu vlastníků o odprodeji jednat. Nemovitost je vzácnou hodnotou, jež navíc zpravidla roste s časem. Dotáhnou - li však zastupitelé do konce další záměry, tj. revitalizaci části parkovací plochy, rozšíření cykloboxů a vytvoření stání pro cyklisty, učiní dost a více po nich už nelze žádat.

Dovolím si malé odbočení. Za poslední století došlo k nárůstu globální lidnatosti téměř čtyřnásobně a stabilizace tohoto populačního pohybu je zatím v nedohlednu. S pokračujícím technickým a ekonomickým vývojem vzrůstají potřeby i nároky lidí pro život se všemi negativními důsledky z toho plynoucími. Budeme se asi muset smířit s tím, že některé problémy se už znatelně promítají do kvality našeho běžného života (lze to vidět ve stavebnictví a právě i v dopravě) a nebudou mít třeba uspokojivé řešení. Někdy také třeba vůbec žádné. Potíže u říčanského nádraží tomu nasvědčují.

Ke cti zastupitelů budiž připočtena snaha preferovat místní řidiče, ale tento počin by nemusel mít oporu v zákoně. Místostarosta v závěru vyzval občany k zaslání námětů pro zlepšení podmínek ve veřejné dopravě. Z mého příspěvku tedy vyplývá: dokončit, co je ještě plánováno, ale dál už neplýtvat energií a věnovat raději síly jiným úkolům. Nezbývá než věřit, že se řidiči nějak srovnají.

Josef Kubec