Letní scéna KC Labuť

Vážení posluchači krásné hudby,

záměrně píšu krásné, a nikoli vážné, protože i u hudby klasické můžeme zažít legraci. Již dlouho sbírám „hlášky“ začínajících hudebníků i jejích pedagogů ze ZUŠ. Jistě vás potěším skvělými fórky.

„Chodím do houslí naříkat společně se svou učitelkou.“

„Hluboký mužský hlas se nazývá tatínek.“

Ale i pedagogové někdy zaperlí:

„Zahraj to ještě jednou a pomaleji. Skladatel se jistě obrátil v hrobě, tak ho musíme dostat do původní polohy.“

„Když tě slyším zpívat, začínám chápat, jak je možné, že husité zaháněli křižáky pouhým zpěvem.“

Podobných „hlášek“ je hodně a některé uvedu na koncertě, který organizuje KC Labuť dne 14. srpna. Kromě skvěle navštěvovaných abonentních koncertů připravilo KC Labuť i prázdninové akce. Koncerty se konají v zahradě Husovy knihovny. Je tam krásně upravené prostředí, a přestože je to venkovní prostředí, je tam skvělá akustika.

Koncerty se pořádají už od června. A protože rok 2024 je Rokem české hudby, chtěl bych vás pozvat právě na 14. srpen. Zejména proto, že tam budu hrát já (to je vtip). Nebudu tam sám; skvělá varhanice Jiřina Marešová vlastní tzv. varhanní pozitiv, prostě menší varhany, a ty na koncert přivezeme.

Na programu koncertu jsou skladby autorů z období klasicismu: František Benda a Josef Mysliveček. Ale hlavně z období romantismu, který je zastoupen skladbami A. Dvořáka a B. Smetany. Může nás těšit, že nejhranější symfonii v minulosti byla Dvořáková Novosvětská. Dokonce si nahrávku Novosvětské astronaut Buzz Aldrin vzal na palubu Apolla 11 a přehrával si ji při letu na Měsíc.

No a Smetanovu Vltavu si můžete poslechnout v improvizaci paní Marešové. „Mareška“ je fakt dobrá!

Tak to je asi ke koncertu všechno, přijďte, bude legrace.

Jan Adamus