Ještě jednou k vyhlášce o psech

Mgr. Julie Vacková

K emotivní diskusi, která se proti sobě staví majitele psů a jejich odpůrce bych ráda přidala svůj postřeh. Pochopila jsem, že základem tohoto opatření je zejména obava z napadení člověka či psa a hygienické důvody. Stejně, jako řadu obyvatel našeho města, mě trápí znečišťování veřejného prostoru psími výkaly. Mám malé děti a není téměř den, abychom si domů nedonesli nějaký pěkný bonus z říčanských ulic. O volných travnatých plochách, kde si děti tak rády hrají, ani nemluvě. Absolutním vrcholem všech nečistých pejskařů je les u Olivovny, přímo u sídliště. Nezbývá mi tedy, než děti vypouštět na omezené prostory hřišť, které jsou sice bez přístupu psů, ale sebelepší herní prvky nikdy nenahradí různorodost přírody.

Ze zkušenosti, kterou mám, po psovi výkaly sbírá minimum majitelů, nehledě na fakt, zda jsou či nejsou na vodítku. Občas se ale nedivím. Psa mám a postrádám dostatek košů pro vyhazování exkrementů při průchodu městem; stává se mi, že nosím v ruce sáček s exkrementem třeba celou procházku a nakonec si jej donesu až domů, protože na veřejné koše na odpadky nenatrefím. Kupříkladu Černokostelecká ulice… výkaly nosíte s sebou a doufáte, že budou volné koše u zastávek.  Město tedy vydá regulativ, nicméně stále spoléhá na dobrovolnost a ochotu majitelů psů, která se již v zásadě projevila. A je jedno, jestli v ruce s vodítkem, či nikoliv.

Pes se mi, stejně jako většině majitelů aktivních plemen, na vodítku ve městě nevyvenčí. Respektuji vyhlášku, nicméně dostává mě to do patové situace. Ve městě psa navolno mít nemohu a v lese také ne. Kde tedy mám psa vyběhat? Město zavede restrikci ve formě vyhlášky, ale až když se ozvou negativní ohlasy majitelů psů, tak začne horkou jehlou řešit prostory k venčení? To nepovažuji za profesionální. Zamezení volného venčení psů bylo jednoduše vyřešeno pouhým okopírováním seznamu všech ulic města bez většího rozmyslu. Chápu, že by se mělo omezit na veřejných místech, kde dochází k velké koncentraci obyvatelstva, jako je náměstí, zastávky autobusů a vlaku, či okolí škol, lékařských ordinací a podobně. Na druhou stranu je ale v Říčanech spousta ulic, kde by se pes vyběhal, nikoho prakticky neobtěžoval, neboť frekvence a provoz pěších (v to čítaje děti a další pejskaře) je zde nízká, tudíž i případná společenská nebezpečnost psa zanedbatelná.

Lokality, které město pro volné venčení nově nabízí, jsou značně diskutabilní. Až na pole u Kavčí skály či bývalý hřbitov jsou podle mě poměrně nevyhovující pro venčení středních a větších plemen, neboť je jich málo a také mají relativně malou rozlohu. Neumím si také představit kolizi volně puštěných psů v jednom momentu na malém omezeném prostoru kupříkladu na plácku před Kotelnou. Domnívám se, že by se v Říčanech našlo víc pejskařů, kteří by se mnou souhlasili. Uvítala bych tedy ještě diskusi nad navrhovanými lokalitami a trochu více kompromisu ze strany města.

Mgr. Julie Vacková