Územní plán města - Názor pan Václav Macinauer

Reakce - paní Adriena Mrázová

Územní plán města

Radní David Michalička má pravdu, když říká, že město dodnes doplácí na ÚP z devadesátých let. Vznik tohoto megalomanského ÚP, vydaného  v devadesátých letech za starosty Františka Vrby, pamatuji. Byl jsem v té době členem tehdejší stavební komise, kde se UP tvořil. Pamatuji se dobře, jak tam někteří členové prosazovali zastavění rozlehlých ploch, zejména Jarda Richter, který byl jeden čas předsedou této komise, byl v tomto směru velmi agilní. Já jsem si tenkrát říkal, že snad máme osvíceného starostu, který na to nepůjde. No mýlil jsem se. Franta Vrba, obklopen pochlebníky ze své šarže takříkajíc „zblbnul“, což se starostům občas stává, trpěl velikášstvím, ve svých očích byl nejchytřejší a s těmito lidmi si postupně notoval. Já jsem tuto komisi i z tohoto důvodu a po rozkmotření se starostou opustil, výsledek jsem pak pouze trpně zaznamenal. Časem jsem pochopil, že tito jedinci již v té době sledovali své  budoucí zájmy, na které jsem já ve své prostotě ani nepomyslil. Dá se směle říci, že těmto několika lidem vděčíme za to, že se z našeho města stává ohromná zastavěná aglomerace, která má k někdejší malebnosti daleko. A samozřejmě tehdejšímu  zastupitelstvu, které to svou většinou, která svého starostu podporovala, akceptovalo.

Druhá chyba, alespoň podle mého názoru, bylo ta, že město nevyužilo možnosti do konce roku 2011 změnit ÚP, aniž by muselo platit náhrady vlastníkům pozemků, kterým by se touto změnou jejich pozemky vyňaly ze zastavitelných ploch. Šlo to samozřejmě udělat pouze tam, kde ještě nebylo vydáno územní rozhodnutí, ale takových ploch bylo dost. Jako člen tehdejšího výboru pro územní rozvoj jsem to někdy v roce 2009 navrhoval, ale paní starostka Mrázová a paní Šťastná, vedoucí odboru pro územní rozvoj, to odmítly s tím, že se obávají soudních sporů. Dodnes jsem to nepochopil.  Po volbách na podzim 2010 se nové vedení radnice teprve rozkoukávalo a popravdě nebylo časově již v jeho možnostech v tom mnoho udělat. A tak je to tak, jak to je. Dnes již není síly, která by postupnou zástavbu těchto ploch zarazila. Město by tyto náhrady finančně neuneslo.

                                                                                                                                  Václav Macinauer

Vše není jenom černé nebo bílé

Problematika změny využití pozemku soukromého vlastníka není tak jednoduchá, jak se pan Macinauer, při vší úctě k němu, snažil ve svém článku nastínit. Již v roce 2009 Nejvyšší správní soud (NSS) judikoval, že při tvorbě územního plánu je možné zasáhnou do práv vlastníka pozemku bez jeho souhlasu, ale jen v přiměřené míře, která odpovídá intenzitě sledovaného veřejného zájmu. Přiměřenost zásahu do vlastnického práva jednotlivce pak může přezkoumat soud. Stejně tak NSS už v roce 2009 dovodil, že se vlastník v takových případech může domáhat přiměřené náhrady, aniž by to bylo výslovně uvedeno ve stavebním zákoně.  Příklad z Říčan. Na základě žalob několika vlastníků jsme proti provedené změně ÚP ustáli jeden jediný spor. Hlavním důvodem bylo to, že jsme v tomto případě u soudu prokázali, že jsme s vlastníkem před změnou územního plánu jednali, navrhovali vykoupení pozemku nebo směnu za pozemek stejné hodnoty v podobné lokalitě a vlastník pozemku na tyto návrhy nepřistoupil. Část jeho pozemku byla územním plánem určena pro výstavbu komunikace. Jiné spory jsme bohužel prohráli a to zejména tam, kde jednání s vlastníky neproběhlo a intenzitu veřejného zájmu, která by ospravedlňovala zásah do vlastnických práv majitelů pozemků, soud neuznal. Naštěstí došlo jen ke zrušení části změn územního plánu a ne územního plánu jako celku. Na základě těchto skutečností jsme opravdu každou takovou změnu v neprospěch vlastníků velmi zvažovali a naše obavy z možných budoucích soudních sporů byly zcela jistě opodstatněné.  

Adriena Mrázová