Výročí 75 let založení odbočky Českého národního aeroklubu v Říčanech

Před 75 lety byla založena říčanská odbočka Českého národního aeroklubu. I když jeho éra trvala krátce, patří mezi výrazné kapitoly tohoto města.

Letectví bylo od vzniku technických možností (létajících prostředků) předmětem širokého zájmu veřejnosti. V Čechách již 15. října 1891 vzniká Česká aeronautická společnost orientovaná na balonové létání. Později se objevují další organizace jako Vzduchoplavecký klub (1902), Český aeroklub (1909) a další. V období první republiky sehrála v rozvoji letectví významnou roli Masarykova letecká liga – akce 1000 pilotů republice.

Informace o činnosti odbočky ČNA Říčany čerpám z časopisu Rozlet ročník 1945–1946 a z vyprávění několika málo pamětníků. V Rozletu č. 4/1945 se na str. 13 uvádí: „Hned po revolučních dnech (1945) byla ustavena odbočka ČNA v Říčanech, předseda Bedřich Němec, ředitel učňovské školy, jednatel Karel Košek, konstruktér.“

Aeroklub pro létání získal od pana Procházky, sedláka z Kuří, pozemek a od pana Malečka stodolu, která sloužila jako hangár. Činnost byla orientována na výcvik v bezmotorovém létání začínající dobrodružným létáním na školních kluzácích – pilot seděl na sedačce ničím nechráněn, kluzák nebyl vybaven ani základními přístroji pro řízení letu. Adepti byli opravdu odvážní muži, ale i ženy, na létajících strojích. Aeroklub se prezentoval 13. října 1946 atraktivním Leteckým dnem, který navštívilo 2500 diváků. Jako organizátoři jsou uváděni Košek, Šašek, Veselý a Michl. Mnozí členové aeroklubu spojili s létáním životní dráhu jako výkonní letci, výzkumní pracovníci nebo funkcionáři leteckých organizací.

Dokončení příště.

Miroslav Vrabec

Prosím čtenáře, kteří objeví v seznamu dohledaných členů ČNA Říčany někoho, o kom mohou poskytnout informace, aby mne kontaktovali (mobil: 605 582 096, e-mail: vrabec.mnich@gmail.com).

Karel Košek (ve světlém kabátu druhý zleva) se skupinou českých konstruktérů a se sovětskými vojáky na letišti Letňany v květnu 1945 před letounem North American P-51 Mustang. Ten byl využíván jako dálkový doprovod bombardovacích letounů a také jako známý „kotlář“ útočící na vlaky

První odvážlivci na létajících strojích (dosud dohledaní členové ČNA Říčany): Barcal, Bartl F. (pozdější předseda), Bartlová, Bejbl J., Brunclík Z. (vojenský a civilní pilot), Bukač K., Bureš V., Cikán S., Erlichová J., Hofta D., Hůlka V., Chrdle, Chrpa M., Janota J., Jetel J. (Státní letecká inspekce – SLI), Kaňák J. (dopravní pilot), Karpíšková, Kirejev M. (profesionální letec), Koreš F. (instruktor), Košek K. (instruktor), Kozák K. (sportovní pilot, instruktor), Lébl J. (instruktor), Lébl P. (instruktor, vojenský letec střelec-radista), Marek A. (ředitel SLI), Michl, Procházka M., Schreiber O. (vojenský letec, střelec-radista), Schreiber Arnošt (zakládající člen), Smékal S., Stehlík L. (sportovní pilot), Šára J. F. (sportovní pilot, významný letecký publicista), Šašek, Vaňousová J. provdaná Korešová, Velechovský, Veselý, Vodička M. (sportovní pilot).

Karel Košek (1918–1997)

Byl zakládajícím členem Aeroklubu. Absolvoval výcvik pro instruktory bezmotorového létání, o kterém publikoval článek „Raná – hora plachtařů“ (Rozlet roč. I, č. 7, 5. září 1945, s. 3). Jeho činnost přesahovala Říčany, byl jmenován náčelníkem odboru Aeroklubu vysokoškolského sportu. (Rozlet roč. II, č. 24, 12. června1946, s. 7, Potvrzení náčelníci odborů AVS ČNA). Je autorem zřejmě prvního poválečného leteckého snímku říčanského náměstí z roku 1946 (ŘK 7–8/2003, s. 23). Od konce druhé světové války do roku 1951 působil jako konstruktér v Letecko-technické výrobní společnosti, s. r. o. Letňany, kde se vyráběla bezmotorová letadla a on je i zalétával. Později byl z politických důvodů nucen leteckou činnost ukončit (viz Hofta, D.: Neobyčejní občané Říčan/8, K. Košek, ŘK č. 6/2013, s. 50).

Podplukovník letectva ve výslužbě Zdeněk Brunclík (1931)

Výcvik započal v roce 1945 na kluzáku ŠK-38 Komár. První lety má v zápisníku letů zapsány v dubnu 1946 na Komáru 5501 na svahovém letišti Chlum u Čerčan v trvání 12, 16 a 10 sekund – to pro představu, jak vypadal výcvik. Vystudoval leteckou průmyslovku v Mladé Boleslavi a letectví se stalo jeho celoživotním osudem. V roce 1953 absolvoval letecké učiliště, po absolvování zařazen k 17. stíhacímu leteckému pluku vyzbrojenému vrtulovými i proudovými letouny. Později převeden k 11. stíhacímu leteckému pluku, kde létal na proudových letounech MiG-15, MiG-17, MiG-19, MiG-21 (nadzvukový) a Aero L-29 Delfín. Svoji leteckou činnost ukončil vynuceným odchodem z armády v roce 1971. Poté pracoval jako traktorista. Za pomoci přítele z AK Říčany Arnošta Marka se navrátil k profesionálnímu létání, létal jako „práškař“. Byl soukromým pilotem a instruktorem ultralehkých letounů. Po roce 1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti podplukovníka letectva.